Deník Rajardu

Den třetí - Pavouci a vlajky

 

Už od rána halila pevnost mračna. Těžce se nám vstávalo. Osadníci však byli neodbytní a vytáhli nás ven z našich obydlí, která máme na Rajardu. Rozhodli se, že nás zasvětí do starodávné techniky výroby klíčů. V minulosti tuto techniku hojně využívali. Pustili jsme se tedy do práce. Každý svým osobitým způsobem. Otec Búra nám dovolil použít rajardskou pec,
ve které získaly svoji konečnou podobu.

Během horlivého tvoření jsme si téměř nevšimli, že se v okolí pevnosti pohybují zvláštní tvorové. Na první pohled přípomínali pavouky, ale těžko říct, jestli to nebyl jiný, neznámý tvor. Snažili se nás obklíčit a znemožnit nám naši snahu o dobytí Rajardu. Všude kolem rozmístili husté pavučiny, které nás uvěznili. Potřebovali jsme se přes ně dostat. Hlavně se nezamotat a nerozkývat pavučinu. To by tvora podobného pavoukovi probudilo, to by byl náš konec. To jsme nemohli dopustit.

Spolupráce fungovala. Slabším jsme pomohli skrz pavučinovou změť, až jsme ji nakonec překonali všichni. Avšak tato situace narušila atmosféru a z pohledů všech kolem šlo poznat, že se schyluje k velké bitvě mezi námi dobyvateli. I osadníci to poznali a rozhodli se, že každému týmu pomohou vybudovat pevnost. Do nich jsme umístili své vlajky, které jsme se rozhodli střežit jako oko v hlavě. Nebylo to však jednoduché. Strhla se bitva. Síly se převažovaly ze strany na stranu a dlouho nebylo jisté, komu se nakonec podaří zvítězit. Energie jsme měli čím dál méně, a tak jsme po určité době bitvu ukončili. Někteří vlajku ztratili, někteří ztratili bojovníky, ale osadníci si zřejmě uvědomili naši sílu. Doposud nevěděli, co všechno se
v nás skrývá.

Večer jsme se posilnili sladkou pochoutkou otce Búra a zatančili jsme si válečné tance, které nám rozproudily krev do dalších dnů a dalších bojů o získání nadvlády nad Rajardem.

 

Deštivé ráno začalo rozcvičkou v barevných pláštěnkách.

Některé dveře otevře jen jedinný klíč. Ten správný si musel každý vytvořit.

A některé to zřejmě zmohlo.

Další boj o klíče. Tentokrát v pavučinách.

Odpolední aktivity.

Stavba vlastní pevnosti a její obrana.

Další klíče uděleny.

Diskotéka v bizarních kostýmech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A hlášky třetího dne:

Při první hře s pavučinami: "Si připadám, jako bych někoho rodil."

Někde venku: "Tam radši nechoď, tam je takovej komár! Ten kdyby tě kousl, tak dostaneš ebolu."

Při předávání vzkazů: "Ale mě tam ta tiskárna udělala chybu! Tam je "tedim" místo "těším"."